SPECIFICKÉ VLASTNOSTI SRUBOVÉ KONSTRUKCE.ČL. 2-3

 

ZÁKLADY PROJEKTOVÁNÍ ROUBENÝCH STAVEB                                                 

* DESIGN PRINCIPLES FOR LOG BUILDINGS. FINNISH LOGHOUSE INDUSTRY ASSOCIATION  2010

2. VLASTNOSTI DŘEVA VE VLHKÉM PROSTŘEDÍ

Hygroskopicita dřeva je schopnost měnit některé své vlastnosti v závislosti na okolní teplotě a vlhkosti vzduchu. Na změny relativní vlhkosti vzduchu dřevo reaguje pomalu, proto kolísání vlhkosti roubené stěny v průběhu dne je zcela nepatrné (toto platí pro klimatické podmínky Finska).

Výsledky studia ukázaly, že kolísání vlhkosti zasahuje do hloubky cca 5 cm na obou stranách povrchové vrstvy trámu. Z toho vyplývá, že po dosažení stavu vlhkostní rovnováhy, vlhkost uvnitř trámu po celá léta zůstává prakticky beze změn. Hodnota vlhkosti trámů ve vytápěných prostorech se ustáli ve vnitřních stěnách na cca 8% vlhkosti při sušení a ve vnějších stěnách na cca 14% vlhkosti při sušení. Avšak v důsledku působení slunečního záření a díky konstrukční ochraně dřeva kolísání vlhkosti ve vnějších stěnách může být i o něco větší.

Obr. 10. Sesychání dřeva v různých směrech.Obr. 1 Sesychání dřeva v radiálním směru probíhá jinak než v tangenciálním.

Podélná deformace je zcela nepatrná ve srovnání s deformací probíhající v ostatních směrech. Při sesychání vlhkého dřeva (vlhkost cca 29 %) je jeho sedání v tangenciálním směru cca 8 % a v radiálním směru cca 4 % (viz. obr. 1). Jelikož je hodnota sesychání v tangenciálním směru dvakrát větší než v radiálním, vzniká ve dřevě při jeho sušení vnitřní napětí. Pokud hodnota tahového napětí na povrchu dřeva překročí mez pevnosti v tahu, dřevo praskne a vzniká výsušná trhlina. Velikost trhlin ovlivňuje řada faktorů, jako např. vlhkost dřeva a rozměry klády. Ve velkých kládách v průběhu přirozeného sušení mohou vzniknout větší výsušné trhliny. Dle výzkumu trhliny nijak zvlášť neovlivňují hodnotu tepelné vodivosti a pevnosti trámů. V závislosti na proudění vzduchu v místech vzniku trhlin hodnota tepelné vodivosti může být dokonce o něco nižší, než v jiných částech trámů. Při změně relativní vlhkosti vzduchu, se šířka trhlin mění v závislosti na vlhkosti kulatiny. Větší trhliny mohou vznikat ve vytápěných budovách v zimním období, kdy vlhkost vzduchu je téměř zanedbatelná. Zpravidla v létě vzniká prakticky o třetinu méně trhlin než v zimním období.

Úroveň vlhkosti v jádru trámu začne pomalu klesat během stavebních prací až po zahájení topné sezóny. Vzniklé trhliny mohou být větší kvůli praskání dřeva, způsobeného vlhkostí jádra, ale po usušení se tyto trhliny částečně zmenší.

3. SPECIFICKÉ VLASTNOSTI  SRUBOVÉ KONSTRUKCE

3.1.  Sedání dřevěných domů

Při projektování srubové konstrukce se musí počítat s přirozeným sesycháním dřeva, „stlačením“ stavby vlastní vahou a utěsněním švů. V závislosti na druhu dřeva (severská borovice je pevnější než jižní borovice) si srubová stěna může sednout o 10 až 50 mm své původní výšky. Vzhledem k nižšímu obsahu vlhkosti sedají vnitřní příčky o něco víc, než vnější stěny. Rovněž je nutno brát v úvahu sedání roubené stavby při osazení nosníků, vestavěného nábytku, schodišť, jednoduchých konstrukčních příček, cihlových stěn, obsahujících roubenou konstrukci a jiných dřevěných stavebních prvků.

Obr. 2-3 Příklad napojení jednoduché příčky na srubovou stěnu.

Součástí roubových staveb jsou však i prvky, které nesesychají, proto je nutné tyto prvky oddělit pomocí rektifikačních nohou od částí, které sesychají nebo jim nechat vůli na sedání v souladu s vypočtenými hodnotami sedání.

Při navrhování dřevostavby by se měly brát v úvahu následující faktory:  

      

 

 

 

      Obr. 4-5

  • při stavbě na různých úrovních větší sedání trámů je v nižní úrovni       
  • při prodloužení nebo přístavbě starých srubových domů je rozlišné sedání staré a nové konstrukce
  • při montáži komínu v horním a dolním zastropení musí zůstat mezera, odpovídající požadavkům protipožární ochrany i po sedání stavby
  • musí být zajištěno volné sedání všech konstrukčních prvků

 

 

 

 

 

 

                          Obr. 6                                                                           Obr. 7

Jednoduchá příčka se napojí na roubenou stěnu například pomocí lišt s předvrtanými otvory pro spojování šrouby (obr. 2-3). Rovněž rámová konstrukce pro montáž dodatečné izolace se napojí způsobem, umožňujícím regulací sedání. Okenní rámy a ostění v otvorech roubených stěn se po stranách připevní pomocí dřevěných kolíků, které umožňují regulaci sedání a zabezpečují trámy proti vybočení. (obr. 5 a 6)

Obr. 7   Pohyb konstrukce střechy.  Vzorec pro výpočet pohybu v horizontálním směru: U= v x tan α, kde v - sedání sedla střechy, α - sklon střechy

Obr. 8  Příklad umístění dřevěných kolíků a kovových spojek ve stěně.

V případě pevné střechy, kdy horní a dolní ukončení střešních nosníků je upevněno k roubeným stěnám, sedání srubu může vyvolat posun střešních nosníků směrem ven kvůli rozdílům mezi výškami opěrných bodů. Pokud výztuž krokve není osazena prvky umožňující pohyb, musí se počítat s možnou deformací vnějších stěn směrem od středu ven.

Roubená stěna musí být vyztužena. Jako výztuž slouží příčné stěny a čepové spoje. Dřevěné a kovové kolíky zabraňují vybočení trámů umístěných zejména na dlouhých stěnách nebo na okrajích otvorů. Kolíky se umístí v min. vzdálenosti 2000 mm jeden od druhého (obr. 8)

vrátit se «Aktuells»

 

Dodavatelé vybávení pro naše domy

Pavatex Isocell Thermo Natur Climatizer http://www.skano.com/ http://tempsi.ee/en/ http://www.rothoblaas.com/ http://www.spax.com/en/ http://www.jeld-wen.com/ http://www.dana.at/ http://www.pol-skone.cz/ http://www.rockwool.cz/ http://www.finnproduct.cz/ http://www.biofa.cz/ http://www.krinner.com/ Unger Diffutherm http://www.gerardroofs.eu/ http://www.fenixgroup.cz/ KLM
© 2014-2019 Eco Holzhaus, s.r.o. Vytvoření webové stránky: Pixelon